Prachatice - Den rodiny a Den matek inspirovaly k uskutečnění naší letošní první besídky. Společně jsme oslavili krásný svátek našich maminek.
Jaroslav Seifert získal Nobelovu cenu. Českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi byla v roce 1984 udělena Nobelova cena za literaturu. Režim nemohl přejít mlčením ocenění básníka, který pro své postoje po roce 1969 dlouho nemohl publikovat. Cenu je třeba chápat v dobovém kontextu nejen jako ocenění celoživotního díla
Jaroslav Seifert: První dopis mamince Už vím, dám dopis na zrcadlo či do košíčku na šití, však žel dosud mě nenapadlo co psát, jak dopis začíti. Maminko moje milovaná, a v zubech konec násadky, přemýšlím; stránka nenapsaná čeká a čeká na řádky.
Diskuse k úryvkuJaroslav Seifert - Jarní. Český-jazyk.cz - ČÍTANKA: Jarní (Jaroslav Seifert) - Když svatý Josef otvírá, tu zima kvílí:Ouha! Tesařská ostrá sekyra, zpod pláště světci čouhá. Hned vlečku zimě přesekne, zašlápně špínu sněhu, a vše co bylo nepěkné, promění v zpěv a něhu. Kéž
Jaroslav Seifert was born in Zizkov, a suburb of Prague, Czechoslovakia (now the Czech Republic). Seifert was one of the pioneers of modernist poetry and literature in his native country. He also worked as a journalist and translator. The period after the World War II was a disappointment for Seifert, who had been hoping for a brighter and Pocity bezpečí v teplé maminčině domácnosti, veselé, když bylo mamince dobře, bývaly přečasto střídány dětskými zmatky, když synek vytušil, že maminka skrývá nějakou bolest nebo stesk. Kniha je skladem od 429 Kč Seifertova sbírka básní, naplněná tesklivými vzpomínkami na dětství a mládí. Jaroslav Seifert. Smuteční moto 53 Zvedám jí ruku. Je v ní chlad, prsty jsou přitisklé k dlani. Kytičku chci jí do nich dát, už naposledy tentokrát. A ještě se mi brání. Jaroslav Seifert. Smuteční moto 54 Není tu třeba slz a není třeba nářku, ni pokání a trpkých výčitek. Vždyť v majestátu smrti ni zrnko není hany, Diskuse k úryvkuJaroslav Seifert - Morový sloup. Český-jazyk.cz - ČÍTANKA: Morový sloup (Jaroslav Seifert) - Noc, věčné mraveniště hvězd, a co ještě? V nazelenalém přítmí altánku líbali se šťastní milenci. Rty stokrát zulíbané šeptaly stokrát zulíbaným rtům hořící slova a ta svítila na cestu